Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Virtuozita v etudách Fryderyka Chopina, Ference Liszta a Sergeje Rachmaninova
Pivoňková, Amálie ; Gregor, Vít (vedoucí práce) ; Tichá, Libuše (oponent)
Bakalářská práce Virtuozita v etudách Fryderyka Chopina, Ference Liszta a Sergeje Rachmaninova se zabývá zkoumáním virtuozity a virtuózních prvků v etudách Chopina, Liszta a Rachmaninova. Práce nejprve vysvětluje, co je klavírní virtuozita a z čeho se skládá. Na základě toho jsou v následujících kapitolách zkoumány a analyzovány jednotlivé koncertní etudy výše uvedených skladatelů, jakožto ideální příklad virtuozity. Chopinovy Etudy jsou rozděleny podle problematiky, která v nich dominuje. Etudy Liszta a Rachmaninova nejsou rozděleny, neboť jsou více komplexní. Často obsahují kombinaci více problematik a je náročné určit, která z nich převažuje. Navzdory tomu, že nejsou rozděleny, je s nimi pracováno stejným způsobem, jako s etudami Chopinovými. Podle konkrétních problematik práce zjišťuje, jakým způsobem danou etudu cvičit a jaká úskalí je třeba překonat, aby byla interpretace zdařilá. Na začátku kapitol autorka práce nastiňuje životní osudy výše uvedených skladatelů. Díky stručnému představení každého z nich je snazší pochopit způsob, jakým každý z nich komponoval a co je pro jejich tvorbu příznačné. Práce klade důraz na to, že virtuozita není pouze technická záležitost, nýbrž souhrn vícero faktorů. Prostřednictvím zkoumání a porovnávání daných etud autorka zjišťuje, že je tomu skutečně tak....
Specifikace české a zahraniční metodiky ve hře na snižcový pozoun a následné ověřování v praxi.
ŠÁLEK, Libor
Prvá část bakalářské práce je teoretická a vymezuje základní pojmy spojené s technikou hry na snižcový pozoun. V další části je provedena analýza několika vybraných výukových metodik hry na snižcový pozoun. Z rešerše dostupných pramenů i zkušeností odborníků z vyučovací praxe jsou vybrány tři představitelé typických metodických směrů ve výuce hry na snižcový pozoun. Z českých zemí je to metodika Jaroslava Ušáka a ze zahraničí metodika André Lafosseho a Denise Wicka. V další části je provedena analýza a komparace těchto tří vyučovacích metodik s uvedením jejich pozitiv i negativ. Praktická část obsahuje případové studie studentů českobudějovické konzervatoře. Na základě analýzy uvedených metodik, praktických zkušeností a fyziologických, talentových i intelektuálních předpokladů studentů, byla navržena individuální metodika pro každého jedince. V závěru práce je proveden rozbor sledovaných znaků v průběhu zkoumaného období, analyzovány některé změny a vyhodnocena efektivita použité vyučovací metodiky. Práce končí interpretací zjištěných údajů, vyhodnocením zvolené metodiky a návrhy na její zlepšení do budoucna.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.